Chlapík od dráhy                        J Křetinský/J Křetinský

Já vždycky rád jezdil tou tratí, co má to malý nádraží.

Lístky prodával jeden chlapík, co vám měl úsměv ve tváři.

Čepici starou samý saze a blůzu stokrát vypranou,

když prodával mi jednou lístek, řek’ mi tu pravdu nepsanou.

 

Rf: Mně ke štěstí úplně stačí,

když kolej slunce odráží,

a vůně karbolovejch pražců,

provoní celý nádraží.

 

Jaro                                              J Křetinský/J Křetinský

Už vítr sfoukl spadané listí, slunce  zavřelo krám

poslední   sfoukne svíčku, dveře   klíčem zamykám.

Mrazík krajkou zastřel louži, paní    zima má svůj šarm.

Trpělivě čeká bříza, až se  jaro vrátí zas k nám

Rf.:    Vrátí k ná  –   á   –   ám,          zas bude zelené listí

           Vrátí  k ná  –   á  – á   m,         vrátí se, buďte si jistí.